AKCE - KLATOVY | PAČEJOV A OKOLÍ

Vladimír Havlík je osobností české performanční scény a konceptuálním umělcem. Věnuje se ale i jiným formám umění,zejména tvorbě objektů, malbě a kresbě. V purkrabství hradu Klenová představuje soubor děl s názvem PIECES, který je výběrem z dokumentace akcí, eventů a performancí různých období autorovy tvorby včetně méně známých a nejnovějších prací. Výstava reflektuje období od konce 70. let 20. stol. do současnosti. Autorovy nápady vycházejí z pozorování běžných situací a reflexí okamžiků soukromého i veřejného života. Někdy jde o drobné gesto, které by se dalo vnímat jako okamžitý nápad
či reakce na bezprostřední situaci, jindy se jedná o předem promyšlenou akci. Typická je pro něj práce s vlastním tělem, zejména v krajinném či v městském prostředí. Autorovy akce vyvolávají široké spektrum pocitů a myšlenek, které často obsahují protichůdný či samotným autorem ironicky zpochybňovaný význam. Například leckdy vážně míněná akce se v průběhu proměňuje v humornou nadsázku. V některých performancích jde autor až k samé podstatě bytí a křehkosti koexistence člověka s přírodou. Doznívání proběhlých událostí pak může přinést další významové překvapení.
Bezprostřední eventy, které vznikaly od konce 70. a začátku 80. let 20. stol., byly naplněny sounáležitostí a určitou vzájemností mezi samotnými aktéry a případně i publikem. Byť byly Havlíkovy performance a happeningy převážně apolitické, v době socialistického Československa musel nejednou na příslušných místech svoje konání vysvětlovat. Autorovi šlo ale převážně o zpochybnění nebo oslabení zavedených norem v obecnější rovině. V 90. letech 20. stol. vznikají akce také pro festivalové a galerijní publikum. Jde často o spolupráci na předem dané téma. Vladimír Havlík průběžně podrobuje médium performance a její dokumentaci kritické revizi. V roce 2023 začal experimentovat s umělou inteligencí. Al na základě Havlíkových
návodů vytvořila fotografické a video dokumentace jeho starších neuskutečněných akcí a intervencí do krajiny. Vzniklé práce působí (naštěstí) nedokonale, nelogicky, úsměvně. Autor si zde pohrává sám se sebou, svoji podobu a průběh akce si podle svých instrukcí nechává vytvořit právě pomocí umělé inteligence. S textovými návody, kterých vlastní velké množství, experimentoval už v minulosti. Jedné z jeho participativních výstav jsem se také zúčastnila (Návody k uskutečnění, Galerie Cella, Opava, 2014). Výsledek realizace návodu Kniha ponořená do asfaltu lze vidět i na této výstavě. Vladimír Havlík se pohybuje na pomezí různých žánrů, témat, technik. Zúčastňuje se různých událostí, experimentuje, přehodnocuje své myšlenky. Výstavu v purkrabství hradu Klenová nelze chápat jako retrospektivu. Jde ale o poměrně obsáhlou prezentaci dokumentace proběhlých i fiktivních akcí.
VLADIMÍR HAVLÍK (1959, Nové Město na Moravě) žije a pracuje v Olomouci. Je absolventem Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (1978 –1983), kde také od roku 1990 vyučuje na Katedře výtvarné výchovy. V roce 1999 se habilitoval na UJEP v Ústí nad Labem a v roce 2020 získal profesorský titul na FAVU VUT v Brně. Autor je laureátem ceny Umělec má cenu (2015), jež je udělovaná autorům/kám, jejichž tvorba významně rezonuje u mladé a nastupující generace umělců/kyň, a Ceny Michala Ranného za rok 2025. Spolupracuje s umělkyněmi a umělci mladší generace, jako jsou Barbora Klímová, Jan Krtička, Jana Orlová, ale i se svým vrstevníkem Martinem Zetem. Je frontmanem skupiny Ostrý zub, která se pohybuje na pomezí performance a hudby. Průběžně se zúčastňuje dalších uměleckých aktivit. Od roku 2015 například pravidelně Festivalu nahých forem. Kromě akcí představuje své práce na samostatných nebo skupinových výstavách v Čechách i v zahraničí. V roce 2006 měl v Domě umění města Brna retrospektivní výstavu Soft Spirit /1977– 2006 (k výstavě vyšel obsáhlý katalog).

Martin Salajka (*1981) patří k výrazným osobnostem současné české malby. Absolvent brněnské FaVU (ateliér Petra Veselého) a pražské AVU (ateliér Michaela Rittsteina) ve své tvorbě propojuje klasické náměty s intenzivním, expresivním viděním světa. Jeho obrazy – od přírodních scenérií přes městská zákoutí až po potemnělé fantaskní krajiny – fungují jako svébytné mytologické mapy, a to v osobní i obecné rovině. Neukazují pouze vnější realitu, ale vedou diváka krajinou vnitřní, kde cílem nemusí být nalezení cesty, ale spíše ztrácení se v neustálém „hemžení světa“. Galerie Klatovy / Klenová připravuje na rok 2026 rozsáhlou autorovu výstavu, která zaplní všechna tři patra výstavních prostor sýpky. Projekt nabídne reprezentativní průřez dosavadní tvorbou i nová díla vytvořená přímo pro tento unikátní prostor.

Galerie Stodola Klenová
7. 6. - 31. 10. 2026
Výstavní projekt Barevný model otevírá novou kapitolu Galerie Klatovy / Klenová v prostorách zrekonstruovaného hospodářského objektu Stodola. Monumentální měřítko takřka 1000m2 se zde stává laboratoří pro zkoumání vztahu mezi plochou, barvou a prostorem. Architektura stodoly je redukována na svou nejčistší podstatu a následně znovu definována světlem a barevnými poli. Návštěvník je přizván k cestě z vnějšku do nitra – od povrchu k hloubce. Čtyři navazující prostory představují postupnou gradaci od jednoduchosti ke komplexitě. Světelná instalace zde nefunguje jako dekorace, ale jako konstrukční prvek, který proměňuje statické prostory bývalého statku v proměnlivou kompozici barev.

Výstava Zvířata / Transformace vnímání upozorňuje na proměnu našeho vztahu k přírodě a způsobu, jakým dnes vnímáme realitu. V době digitálních technologií často krajinu i zvířata nepozorujeme přímo, ale skrze obrazovky mobilních telefonů. Ztrácíme tak bezprostřední kontakt i citlivost k okolnímu světu. Přírodní motivy se v našem vnímání proměňují — někdy působí zkresleně, groteskně, jindy si jejich přítomnost domýšlíme tam, kde ve skutečnosti chybí. Klíčovým pojmem výstavy je transformace: proměna představy o zvířeti, ale i proměna nás samotných. Výstava reflektuje tuto změnu perspektivy a připomíná důležitost pozorného a citlivého vnímání světa kolem nás.

Kurátor výstavy: Michal Lazorčík